První zmínky

První doložitelné písemné zmínky o osobách s příjmením Hnilička

Ve Vlastivědě moravské, svazek soudní okres Hrotovice u obce Slatina se uvádí ….“okolo roku 1430 nabyl ho (dvůr) zeman Mik. Hnilička z Rešic, který se však z neznámého nám důvodu dostal do sporu s Pertoldem z Lipé, svým lenním pánem a byl kolem roku 1439 donucen toto zboží odprodati. Nějaký zeman Hnilička vystupuje ještě v 70. letech 15. století v jižních Čechách, není však jisto, zda je totožný s tímto lipským manem trestaným za felonii“….

V 10. a 6. svazku Archivu českého je několik zmínek o osobě nesoucí jméno Hnilička, kdy ve vlastním textu není nijak titulován, ale v jmeném rejstříku je označen jako zeman. Nejzajímavější je zmínka v korespondenci mezi Petrem a Vokem z Rožmberka z 8. října 1479, kdy Petr píše …..Jakož mi píšete abych Sudlicovi, Hniličkoví a jiným odpuštěnie dal. Wězte, že mi se toho nynie nezdá učiniti, a potřebí jest toho powzdržeti….

Nebo Václav Vlček z Čenova a na Helfenburce, purkrabí Helfenburský, píše ve stejném období Vokovi z Rožmberka ….“Také VMti žaluji na toho lotra na Hniličku, žeť mi jest pravým krádežím zlý, nešlechetný člověk, mému člověku z Bavorova koně pobral a málo ho nezabil, i slyším, že jsú někteří ti zjímáni, kteří jsú s ním v té jízdě byli na Třeboň, a on sám že jedva ujel. I prosím VMti velice za to, račte rozkázati, ať se jim právo stane takovým zlodějským lotróm“…..

Dopis Petra z Rožmberka Vokovi z Rožmberka (8. záři 1479)

Výskyt příjmení Hnilička

Podle https://www.kdejsme.cz  v České republice žije 1003 osob s příjmením Hnilička/Hniličková (stav k roku 2013). Nejvíce v Praze (120), Českých Budějovicích (73) a v Uherském Brodě (60).

První úplný soupis osob za účelem stanovení daňových povinností v Českém království je z roku 1654 a nazývá se Berní rula nebo také berní rola (staročeské berně znamená daň). Stavovský český sněm rozhodl roku 1652-3 o provedení podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku (tedy poddanského) v Čechách. Zatím účelem byly ustanoveny čtyři visitační komise složené ze 4 osob - jeden zástupce za každý stav, které měly navštívit všechna panství a statky, prohlédnout vsi, poddanská pole, pořídit soupis berni podléhajících poddaných tzv. "skutečně osedlých" a stanovit počet osedlých pro každou ves. "Osedlý" byl berní jednotkou rovnající se jednomu sedlákovi, nebo 4 chalupníkům, či 8 zahradníkům. Na osedlé byla přepočtena i řemesla a živnosti. Tento počet je dodatečně komisí připsán ke každé vsi a shrnut pro celé panství. Podle jejich počtu byly určovány berní podíly toho kterého panství a kraje. V době do jara 1655 sepsaly komise podle svých instrukcí všechny české kraje, Prahu a Kladsko, s výjimkou Chebska. Výsledkem "generální visitace země" je berní rula, obvykle datovaná do roku 1654.

U každého poddaného je uváděna celková rozloha jeho polí, výměra ozimů, jařin, počty dobytka. Nejsou uvedeni podruzi ani čeleď (to jest poddaní bez berního - zdanitelného majetku).  Zachycovány jsou pusté osedlosti, vyhořelé usedlosti a nově se usazující poddaní v letech 1652-54. Uváděna jsou řemesla, pokud byla poddanými provozována. Nestejným způsobem komise zaznamenávaly mlýny, kostely, fary, lesy, počet ovčáckých mistrů a pacholků a také bonitu půdy.

V jmenném rejstříku k Berní rule z roku 1654 pro Prácheňský a Bechyňský kraj je uvedeno 10 osob s příjmením Hnilička z různých lokalit. Jak je uvedeno výše, nejsou zapsáni podruzi a čeleď.